OBECNÁ PRAVIDLA, HLAVA I
Zákon o veřejných dražbách č. 250/2023 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
HLAVA I
OBECNÁ PRAVIDLA
Uzavření smlouvy ve veřejné dražbě
Při veřejné dražbě je smlouva uzavřena příklepem. K odchylnému ujednání se nepřihlíží.
Pojištění odpovědnosti
(1) Dražebník podle § 2 odst. 1 musí být pojištěn pro případ vzniku povinnosti nahradit škodu způsobenou v souvislosti s prováděním veřejných dražeb.
(2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojistitele, který je podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněn poskytovat toto pojištění na území České republiky.
(3) Ujednaná výše limitu pojistného plnění pro případ vzniku povinnosti dražebníka nahradit škodu způsobenou v souvislosti s prováděním veřejné dražby musí činit nejméně 500 000 Kč na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně 1 000 000 Kč.
(4) Ujednaná spoluúčast nesmí překročit 5 000 Kč na každou jednotlivou pojistnou událost.
(5) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět nebo od pojistné smlouvy odstoupit pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.
Zvláštní účet
(1) Dražebník je povinen ukládat peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou na zvláštní účet vedený v České republice u banky nebo zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo ve Švýcarské konfederaci, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky; to neplatí pro odměnu dražebníka a pro úhradu nákladů veřejné dražby. Tyto prostředky lze použít pouze k účelu stanovenému tímto zákonem.
(2) Peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou nejsou součástí majetkové podstaty dražebníka podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí vedeným proti dražebníkovi; to neplatí pro odměnu dražebníka a pro úhradu nákladů veřejné dražby.
Smlouva o provedení veřejné dražby
(1) Veřejnou dražbu lze provést na základě smlouvy o provedení veřejné dražby uzavřené mezi dražebníkem a osobou, která je oprávněna převést vlastnické právo k předmětu veřejné dražby nebo předmět veřejné dražby zpeněžit podle jiného právního předpisu ve veřejné dražbě (dále jen "navrhovatel").
(2) Je-li navrhovatel současně dražebníkem, postačuje k provedení veřejné dražby namísto smlouvy o provedení veřejné dražby uveřejnění dražební vyhlášky.
(3) Smlouva o provedení veřejné dražby obsahuje alespoň
a) označení a popis předmětu veřejné dražby a jeho příslušenství,
b) způsob licitace a vyvolávací cenu, a pokud má licitace probíhat holandským způsobem, ujednání, o jaké částky bude vyvolávací cena postupně snižována a na jakou nejnižší částku ji lze snížit,
c) lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením,
d) odměnu dražebníka nebo způsob jejího určení a ujednání, zda odměnu hradí navrhovatel, nebo vydražitel, popřípadě jak se na její úhradě podílejí, nebo zda je veřejná dražba provedena bezúplatně, a
e) údaj o tom, že účelem veřejné dražby je uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, je-li tomu tak.
(4) Je-li účelem veřejné dražby uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, nesmí běh lhůty pro zaplacení ceny dosažené vydražením započít před uzavřením kupní smlouvy.
(5) Smlouva o provedení veřejné dražby vyžaduje písemnou formu. V případě veřejné dražby nemovité věci musejí být podpisy stran této smlouvy úředně ověřeny.
Náklady veřejné dražby
Náklady na provedení veřejné dražby nese dražebník, není-li ujednáno jinak.
Dražební jistota
(1) Dražebník může po zájemci o účast ve veřejné dražbě žádat poskytnutí dražební jistoty k zajištění zaplacení ceny dosažené vydražením, nákladů veřejné dražby a odměny dražebníka.
(2) Dražební jistota se poskytuje v penězích. Dražebník může připustit poskytnutí dražební jistoty i ve formě bankovní záruky za podmínek stanovených dražební vyhláškou.
(3) Lhůta pro poskytnutí dražební jistoty začíná běžet dnem uveřejnění dražební vyhlášky. Mezi posledním dnem lhůty pro poskytnutí dražební jistoty a dnem konání veřejné dražby nesmí být více než 2 pracovní dny. Je-li dražební jistota poskytnuta ve formě bankovní záruky, musí být její poskytnutí dražebníkovi doloženo ve lhůtě pro poskytnutí dražební jistoty.
(4) Dražební jistota může činit nejvýše 30 % z vyvolávací ceny, nesmí však překročit 3 000 000 Kč.
(5) Osobě, která předmět veřejné dražby nevydražila, vrátí dražebník poskytnutou dražební jistotu bez zbytečného odkladu po ukončení veřejné dražby nebo po upuštění od veřejné dražby; to platí i v případě, že dražebník veřejnou dražbu neprovede.
Účast ve veřejné dražbě
(1) Zájemce o účast ve veřejné dražbě se stává účastníkem veřejné dražby okamžikem zápisu do seznamu účastníků veřejné dražby.
(2) Dražebník zapíše do seznamu účastníků veřejné dražby zájemce o účast ve veřejné dražbě, který nejpozději do zahájení veřejné dražby prokázal dražebníkovi svou totožnost a ve stanovené lhůtě poskytl dražební jistotu v penězích nebo v této lhůtě doložil dražebníkovi poskytnutí dražební jistoty formou bankovní záruky, byla-li dražební jistota požadována.
(3) Účastní-li se veřejné dražby více osob za účelem společného nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražby, jsou tyto osoby oprávněny a zavázány společně a nerozdílně k plnění podle tohoto zákona.
Údaje zapisované do seznamu účastníků veřejné dražby
(1) Dražebník zapisuje do seznamu účastníků veřejné dražby
a) fyzickou osobu jejím jménem nebo obchodní firmou, rodným číslem, a nebylo-li jí přiděleno, datem narození, a dále adresou trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresou bydliště,
b) právnickou osobu jejím názvem nebo obchodní firmou, identifikačním číslem osoby nebo jiným obdobným identifikačním údajem, je-li přidělen, a adresou sídla.
(2) Dražebník o osobách podle § 10 odst. 3 do seznamu účastníků veřejné dražby zapíše, do jakých spoluvlastnických podílů budou předmět veřejné dražby nabývat a, jde-li o majetkový režim, u kterého se podíly nevyjadřují, že budou předmět veřejné dražby nabývat do tohoto majetkového režimu. Tyto údaje zapíše i tehdy, kdy se veřejné dražby neúčastní některá z osob, která má nabýt předmět veřejné dražby společně s jinou osobou do majetkového režimu, u kterého se podíly nevyjadřují. O této osobě dražebník v seznamu účastníků veřejné dražby uvede, že účastníkem veřejné dražby není.
(3) Účastní-li se veřejné dražby svěřenský správce, zapíše dražebník tuto skutečnost do seznamu účastníků veřejné dražby včetně označení svěřenského fondu a jeho identifikačního čísla. O svěřenském správci uvede dražebník v seznamu účastníků veřejné dražby údaje podle odstavce 1.
(4) Je-li zájemce o účast ve veřejné dražbě zastoupen, zapíše dražebník do seznamu účastníků veřejné dražby údaje podle odstavce 1 také o jeho zástupci.
Osoby vyloučené z účasti ve veřejné dražbě
(1) Účastníkem veřejné dražby nesmí být
a) dražebník provádějící veřejnou dražbu a v případě, že je dražebník právnickou osobou, osoba, která je členem jeho statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu nebo je zástupcem právnické osoby v takovém orgánu,
b) osoba, která při veřejné dražbě zastupuje dražebníka, a v případě, že je tato osoba právnickou osobou, osoba, která je členem jejího statutárního, kontrolního nebo jiného obdobného orgánu nebo je zástupcem právnické osoby v takovém orgánu,
c) osoby blízké k osobám podle písmene a) nebo b),
d) osoby jednající s osobou podle písmene a) nebo b) ve shodě, osoby ovládané osobou podle písmene a) nebo b), osoby ovládající osobu podle písmene a) nebo b) a osoby, které jsou s osobou podle písmene a) nebo b) ovládané stejnou osobou,
e) navrhovatel,
f) vlastník předmětu veřejné dražby (dále jen "vlastník"),
g) osoba, která nesplňuje požadavky stanovené jiným právním předpisem nebo zakladatelským právním jednáním pro nabytí podílu v obchodní korporaci, který je omezeně převoditelný, je-li předmětem veřejné dražby tento podíl, a
h) osoba pověřená kontrolou veřejné dražby.
(2) Dražebník nezapíše do seznamu účastníků veřejné dražby zájemce o účast ve veřejné dražbě, který nesmí být účastníkem veřejné dražby.
Dražební vyhláška
(1) Dražebník vyhlásí konání veřejné dražby uveřejněním dražební vyhlášky, která obsahuje alespoň
a) označení dražebníka,
b) označení navrhovatele, je-li osobou odlišnou od dražebníka, a vlastníka, je-li osobou odlišnou od navrhovatele a je-li mu znám,
c) místo, datum a čas konání veřejné dražby,
d) označení a popis předmětu veřejné dražby a jeho příslušenství, práv s předmětem veřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích, pokud ovlivňují hodnotu předmětu veřejné dražby, popis stavu předmětu veřejné dražby a údaj o tom, že předmětem veřejné dražby je kulturní památka, je-li tomu tak,
e) způsob licitace,
f) vyvolávací cenu a údaj o tom, že ji dražebník může snížit, je-li tomu tak,
g) minimální příhoz, pokud má licitace probíhat anglickým způsobem,
h) lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením, identifikační údaje pro provedení platby, označení osoby, které se cena hradí, a označení měny, připouští-li se úhrada ceny i v jiné než české měně,
i) údaj o tom, že účelem veřejné dražby je uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, je-li tomu tak,
j) lhůtu, v níž je strana smlouvy o budoucí kupní smlouvě oprávněna vyzvat druhou stranu k uzavření kupní smlouvy, a lhůtu, v níž je strana smlouvy o budoucí kupní smlouvě povinna po vyzvání druhé strany uzavřít kupní smlouvu, je-li účelem veřejné dražby uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, jakož i určení, která ze stran smlouvy o budoucí kupní smlouvě je povinna po vyzvání uzavřít kupní smlouvu,
k) jiné ujednání kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě, která má být příklepem uzavřena, pokud bylo ujednáno ve smlouvě o provedení veřejné dražby nebo jsou-li dražebník a navrhovatel toutéž osobou,
l) výši nebo způsob určení odměny dražebníka a její splatnost, bude-li ji hradit vydražitel,
m) výši, lhůtu a způsob poskytnutí dražební jistoty a jejího vrácení, je-li požadována,
n) místo, datum a čas prohlídky předmětu veřejné dražby, má-li být uskutečněna,
o) podmínky odevzdání předmětu veřejné dražby vydražiteli a
p) pořadí dražení předmětů veřejné dražby, má-li jich být draženo více.
(2) Místo, datum a čas konání veřejné dražby ani jiné skutečnosti uvedené v dražební vyhlášce nesmějí nepřiměřeně omezovat možnost účasti ve veřejné dražbě.
(3) Dražebník zajistí uveřejnění dražební vyhlášky v centrální evidenci tak, aby v ní byla uveřejněna alespoň po dobu 15 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. Pro předměty veřejné dražby podléhající rychlé zkáze může dražebník lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.
(4) Dražebník dále uveřejní dražební vyhlášku nejméně po dobu uvedenou v odstavci 3 na místě veřejnosti snadno dostupném, zejména na internetu, a v případě elektronické dražby vždy na internetové adrese, kde bude elektronická dražba probíhat.
(5) Dražební vyhlášku nelze dodatečně měnit. To neplatí v případě, kdy dojde ke změnám v rozsahu práv s předmětem veřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích nebo stavu, v němž se předmět veřejné dražby nachází, nebo kdy je zjištěna chyba v psaní či počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost. Dražebník je povinen zajistit připojení dodatku k uveřejněné dražební vyhlášce bez zbytečného odkladu poté, co se o těchto skutečnostech dozvěděl.
Upuštění od veřejné dražby
(1) Dražebník upustí od veřejné dražby, jestliže o to písemně požádá navrhovatel nejpozději do zahájení veřejné dražby.
(2) O upuštění od veřejné dražby je dražebník povinen informovat bez zbytečného odkladu poté, co jej o to navrhovatel požádal, stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.
Překážky v konání veřejné dražby
(1) Dražebník veřejnou dražbu neprovede a již započatou veřejnou dražbu neprodleně ukončí, jestliže vyjde najevo, že
a) smlouva o provedení veřejné dražby byla uzavřena s osobou, která k tomu nebyla nebo není oprávněna,
b) nelze předmět veřejné dražby zpeněžit podle jiného právního předpisu nebo převést vlastnické právo k předmětu veřejné dražby,
c) navrhovatel porušil předkupní právo k předmětu veřejné dražby, nebo
d) by provedením veřejné dražby došlo k jinému porušení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.
(2) Dražebník je povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu navrhovatele o neprovedení nebo ukončení veřejné dražby podle odstavce 1 a o důvodu jejího neprovedení nebo ukončení. Současně dražebník oznámí údaje o těchto skutečnostech způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.
Obecné podmínky pro konání veřejné dražby
Veřejná dražba je přístupná veřejnosti. Přístup do prostor, v nichž bude probíhat veřejná dražba, musí být umožněn bezplatně a v dostatečném časovém předstihu před zahájením veřejné dražby.
(1) Veřejná dražba musí probíhat v českém jazyce.
(2) Dražební vyhláška a dokumenty, které se uveřejňují stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška, musejí být uveřejněny a dostupné v českém jazyce.
Předkupní právo
(1) Je-li předmět veřejné dražby zatížen předkupním právem, není navrhovatel povinen nabídnout předmět veřejné dražby předkupníkovi ke koupi; to neplatí, jde-li o předkupní právo s předem určenou kupní cenou nebo s předem stanoveným způsobem určení kupní ceny. Navrhovatel je však povinen informovat dražebníka o předkupním právu a o osobě předkupníka.
(2) Dražebník je povinen oznámit předkupníkovi, o němž se dozvěděl, konání veřejné dražby.
(3) Vyplývá-li z předkupního práva povinnost nabídnout předkupníkovi předmět veřejné dražby ke koupi před uzavřením kupní smlouvy a zákaz takovou smlouvu uzavřít před uplynutím určité doby od této nabídky, může se veřejná dražba konat až po uplynutí této určité doby od oznámení konání veřejné dražby předkupníkovi, nebo, je-li tato doba delší než 2 měsíce a nejde-li o zákonné předkupní právo, po uplynutí 2 měsíců od tohoto oznámení; to neplatí, pokud předkupník po tomto oznámení udělí ke dřívějšímu konání veřejné dražby písemný souhlas.
(4) Oznámení konání veřejné dražby se považuje za nabídku vlastníka kulturní památky podle § 13 odst. 2 zákona o státní památkové péči.
(5) Předkupník, který je účastníkem veřejné dražby, může podat nabídku ve stejné výši, které dosahuje již podaná nabídka jiného účastníka veřejné dražby. Podá-li předkupník nabídku ve stejné výši jako účastník veřejné dražby, kterému by jinak měl být udělen příklep, udělí se příklep předkupníkovi. Podá-li stejnou nabídku více předkupníků, rozhodne se losem, komu z nich se příklep udělí.
(6) Ustanovení § 2145 občanského zákoníku se nepoužije; to neplatí, jde-li o předkupní právo s předem určenou kupní cenou nebo s předem stanoveným způsobem určení kupní ceny.
(7) Převodem vlastnického práva k předmětu veřejné dražby věcné předkupní právo nezaniká.
(8) Má-li předkupník předkupní právo k předmětu nucené dražby, může je uplatnit pouze jako její účastník.
Zahájení veřejné dražby
Dražebník učiní prohlášení, že zahajuje veřejnou dražbu, a bezprostředně poté uvede údaje podle § 13 odst. 1 písm. d) až f). Jde-li o způsob licitace podle § 20, uvede dražebník také minimální příhoz. Následně dražebník vyzve účastníky veřejné dražby, aby podávali nabídky.
Anglický způsob licitace
(1) Při licitaci prováděné anglickým způsobem musí být první nabídka podána alespoň ve výši vyvolávací ceny a každá další nabídka musí být vyšší alespoň o minimální příhoz. Dražebník udělí příklep účastníkovi veřejné dražby, který podal nejvyšší nabídku.
(2) Před udělením příklepu dražebník třikrát zopakuje výši poslední nabídky a zároveň vyzve účastníky veřejné dražby k podání nabídky vyšší a též vyzve k dorovnání nabídky předkupníka, účastní-li se veřejné dražby.
(3) V případě elektronické dražby se odstavec 2 nepoužije a příklep se udělí po uplynutí lhůty pro podávání nabídek.
(4) Minimální příhoz nesmí přesáhnout 5 % vyvolávací ceny. V průběhu licitace může dražebník minimální příhoz snížit.
(5) Dražebník může snížit vyvolávací cenu, bylo-li to ujednáno ve smlouvě o provedení veřejné dražby.
(6) Podá-li více účastníků veřejné dražby současně nabídku ve stejné výši a nebyla-li podána vyšší nabídka, rozhodne dražebník losem, komu z nich příklep udělí.
Holandský způsob licitace
(1) Při licitaci prováděné holandským způsobem dražebník postupně snižuje vyvolávací cenu a udělí příklep účastníkovi veřejné dražby, který jako první podá nabídku ve výši aktuální vyvolávací ceny.
(2) Účastní-li se veřejné dražby také předkupník, vyzve dražebník před udělením příklepu předkupníka k dorovnání nabídky.
(3) V případě elektronické dražby končí lhůta pro podávání nabídek udělením příklepu.
(4) Podá-li více účastníků veřejné dražby sou časně nabídku ve stejné výši, rozhodne dražebník losem, komu z nich příklep udělí.
Ukončení veřejné dražby
(1) Veřejná dražba je ukončena
a) udělením příklepu,
b) prohlášením dražebníka, že nebyla podána žádná nabídka,
c) pro překážku v konání veřejné dražby, nebo
d) pro náhlou nepřekonatelnou překážku.
(2) Dražebník oznámí výši ceny dosažené vydražením nebo skutečnost, že nebyla podána žádná nabídka, do 5 pracovních dnů ode dne konání veřejné dražby stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.
(3) Veřejná dražba ukončená podle odstavce 1 písm. d) bude zahájena znovu, nedohodnou-li se dražebník a navrhovatel jinak. Dražebník bez zbytečného odkladu oznámí způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška, důvod ukončení veřejné dražby a místo, datum a čas konání nové veřejné dražby, nebo údaj, že veřejná dražba nebude znovu zahájena.
Protokol o vydražení
(1) Byla-li příklepem uzavřena kupní smlouva, vyhotoví dražebník na žádost vydražitele protokol o vydražení a předá jej vydražiteli do 5 pracovních dnů ode dne doručení vydražitelovy žádosti. Byla-li příklepem uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, vyhotoví dražebník protokol o vydražení i bez žádosti vydražitele a do 5 pracovních dnů ode dne udělení příklepu jej předá vydražiteli a vlastníkovi.
(2) Protokol o vydražení musí být jako takový označen, musí v něm být uvedeno, zda byla příklepem uzavřena kupní smlouva, nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě, a dále musí obsahovat alespoň
a) údaje podle § 25 odst. 3 písm. a) až f) a b) výši, lhůtu a způsob úhrady ceny dosažené vydražením, včetně identifikačních údajů osoby, které se cena hradí.
(3) Přílohou protokolu o vydražení musí být dražební vyhláška včetně jejích dodatků.
Nabytí vlastnického práva
(1) Vydražitel se stane vlastníkem úhradou ceny dosažené vydražením stanoveným způsobem ve stanovené lhůtě osobě, které se cena hradí.
(2) Nabývá-li se vlastnické právo k předmětu veřejné dražby zápisem do veřejného seznamu, stane se vydražitel vlastníkem zápisem do takového seznamu. Návrh na tento zápis je možné podat až po úhradě ceny dosažené vydražením.
(3) Nastane-li v době od uzavření smlouvy příklepem do nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražby vydražitelem skutečnost, která nebyla způsobena vydražitelem a brání převodu vlastnického práva k předmětu veřejné dražby, má vydražitel právo od smlouvy uzavřené příklepem odstoupit. Tím nejsou dotčena ustanovení o následné nemožnosti plnění podle občanského zákoníku.
(4) Odstoupí-li vydražitel od smlouvy uzavřené příklepem podle odstavce 3, má právo na vrácení dražební jistoty a ceny dosažené vydražením bez zbytečného odkladu; náklady dražby a odměnu dražebníka uhradí v takovém případě navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení veřejné dražby ujednáno jinak.
Potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem
(1) Byla-li příklepem uzavřena kupní smlouva, vyhotoví dražebník písemné potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem poté, co mu byla doložena úhrada ceny dosažené vydražením.
(2) Je-li předmětem veřejné dražby nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí, osoby a věci musejí být v potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem označeny údaji podle katastrálního zákona a podpis dražebníka musí být úředně ověřen. Potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí.
(3) Potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem obsahuje alespoň
a) místo, datum a čas konání veřejné dražby,
b) označení předmětu veřejné dražby a jeho příslušenství, práv s předmětem veřejné dražby spojených a závad na něm váznoucích, popis stavu předmětu veřejné dražby,
c) označení zástavních práv nebo jiných práv, která okamžikem nabytí vlastnického práva k předmětu veřejné dražby vydražitelem zaniknou,
d) označení dražebníka, navrhovatele a předchozího vlastníka, je-li osobou odlišnou od navrhovatele,
e) označení vydražitele, a nabývá-li předmět veřejné dražby více osob společně, velikost jejich spoluvlastnických podílů, nebo skutečnost, že předmět veřejné dražby nabývají do majetkového režimu, kde se podíly nevyjadřují,
f) označení svěřenského fondu, má-li být předmět veřejné dražby začleněn do majetku ve svěřenském fondu,
g) prohlášení, že cena dosažená vydražením byla vydražitelem uhrazena, včetně údaje o datu a způsobu její úhrady, a
h) potvrzení o splnění zvláštní podmínky, na niž je vázána platnost nebo účinnost kupní smlouvy podle jiného právního předpisu.
(4) Přílohou potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem musí být dražební vyhláška včetně jejích dodatků.
(5) Dražebník předá vydražiteli i navrhovateli 2 stejnopisy potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byla dražebníkovi doložena úhrada ceny dosažené vydražením.
Úhrada ceny dosažené vydražením
(1) Na cenu dosaženou vydražením se započítává peněžitá dražební jistota.
(2) Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením při uzavření kupní smlouvy příklepem nesmí být kratší než 10 dnů a delší než 90 dnů ode dne udělení příklepu. Lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením při uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě příklepem nesmí být kratší než 10 dnů a delší než 90 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy. Byla-li stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením kratší než 10 dnů, činí tato lhůta 10 dnů. Pokud byla stanovena lhůta pro úhradu ceny dosažené vydražením delší než 90 dnů, činí tato lhůta 90 dnů.
(3) Neuhradí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením, platí, že od smlouvy uzavřené příklepem odstoupil. Byla-li příklepem uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, platí zároveň, že odstoupil i od kupní smlouvy. V takovém případě vydražitel uhradí náklady veřejné dražby a odměnu dražebníka, byla-li však vydražitelem poskytnuta dražební jistota, hradí se náklady a odměna z ní, avšak jen do výše dražební jistoty.
(4) Dražebník oznámí, že cena dosažená vydražením nebyla uhrazena, do 5 pracovních dnů od marného uplynutí lhůty pro úhradu ceny dosažené vydražením stejným způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.
(5) Dražební jistota se vrátí v rozsahu, v jakém nebyla započítána na cenu dosaženou vydražením nebo na úhradu nákladů veřejné dražby nebo odměny dražebníka.
Neplatnost smlouvy uzavřené příklepem
(1) Soud rozhodne o neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem na základě žaloby účastníka veřejné dražby, navrhovatele, předkupníka, osoby, na jejíž návrh bylo zakázáno nakládat s předmětem veřejné dražby, nebo toho, kdo má na rozhodnutí právní zájem.
(2) Neplatnost smlouvy uzavřené příklepem se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě podle odstavce 1.
(3) Právo dovolat se neplatnosti podle odstavce 1 zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu neplatnosti žalobce dozvěděl, nejpozději však uplynutím 1 roku ode dne konání veřejné dražby. Nebyla-li žaloba podána v zákonné lhůtě nebo nebylo-li této žalobě vyhověno, nelze platnost smlouvy uzavřené příklepem již přezkoumat.
(4) Dražebník umožní osobě oprávněné podat žalobu podle odstavce 1 nahlédnout do seznamu účastníků veřejné dražby nebo do záznamu o průběhu elektronické dražby do 1 roku ode dne konání veřejné dražby.
(5) Rozhodl-li soud, že je smlouva uzavřená příklepem neplatná, dražebník to oznámí do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, způsobem, kterým se uveřejňuje dražební vyhláška.
Zvláštní ustanovení o náhradě škody
(1) Poruší-li dražebník povinnost stanovenou tímto zákonem, nahradí škodu, která tím vznikla. Dražebník se však této povinnosti zprostí, prokáže- li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
(2) Správce centrální evidence není povinen nahradit škodu vzniklou v důsledku uveřejnění nesprávných či neúplných údajů poskytnutých dražebníkem; tuto škodu nahradí dražebník.
Podmínky pro konání elektronické dražby
(1) Elektronickou dražbou se rozumí veřejná dražba prováděná na internetu prostřednictvím elektronického dražebního systému.
(2) Elektronický dražební systém musí být provozován v prostředí umožňujícím pořizovat evidenci požadavků příchozích na adresu internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá, musí být dostatečně chráněn a musí zajišťovat synchronizaci času, automatickou aktualizaci údajů, externí kontrolu dostupnosti adresy internetové stránky, ochranu dat před změnou, ztrátou nebo zničením, dálkový přístup za účelem kontroly elektronické dražby, autentizaci osoby přihlašující se do elektronického dražebního systému, zabezpečenou komunikaci mezi účastníkem elektronické dražby a elektronickým dražebním systémem, zaznamenání veškerých elektronických úkonů a ochranu před neoprávněnými zásahy do průběhu elektronické dražby. Technické a bezpečnostní požadavky podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Pravidla postupu při elektronické dražbě nebo alespoň odkaz na internetové stránky, kde se s nimi lze bezplatně seznámit, a lhůta pro podávání nabídek musejí být uvedeny v dražební vyhlášce. Za místo konání elektronické dražby se považuje adresa internetové stránky, na které elektronická dražba probíhá. Lhůta pro podávání nabídek nesmí být kratší než 10 minut.
(4) Dražebník je povinen zajistit, aby v průběhu lhůty pro podávání nabídek třetí osoba kontrolovala dostupnost internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá. Vyplyne-li z kontroly dostupnosti, že došlo k omezení přístupu k elektronickému dražebnímu systému v délce přesahující nepřetržitě 1 minutu, je dražebník povinen prodloužit lhůtu pro podávání nabídek nejméně o 1 hodinu, a to i opakovaně. Údaj o této skutečnosti se zobrazí v elektronickém dražebním systému a zároveň jej dražebník odešle každému účastníkovi elektronické dražby na adresu jeho elektronické pošty.
(5) Před odesláním nabídky musí být účastník elektronické dražby dotázán elektronickým dražebním systémem, zda chce podat nabídku v takové výši, která je zobrazena elektronickým dražebním systémem nebo kterou zadal do pole pro vkládání výše nabídky v elektronickém dražebním systému.
(6) Je-li v posledních 3 minutách před uplynutím lhůty pro podávání nabídek podána nabídka, prodlouží se lhůta pro podávání nabídek tak, že konec této lhůty nastane po 3 minutách od okamžiku podání poslední nabídky, a to i opakovaně; to neplatí pro licitaci prováděnou holandským způsobem.
(7) V případě licitace prováděné anglickým způsobem se příklep udělí po uplynutí lhůty pro podávání nabídek. V případě licitace prováděné holandským způsobem se příklep udělí bezprostředně po podání první nabídky, pokud se elektronické dražby neúčastní předkupník; účastní-li se elektronické dražby předkupník, udělí se příklep po 3 minutách od okamžiku podání první nabídky.
(8) V elektronickém dražebním systému se zobrazí údaj o udělení příklepu, vydražiteli a ceně dosažené vydražením. Údaj o ukončení elektronické dražby zároveň odešle dražebník každému účastníkovi elektronické dražby na adresu jeho elektronické pošty.
(1) Dražebník po ukončení elektronické dražby vyhotoví záznam o jejím průběhu, který obsahuje alespoň
a) označení předmětu elektronické dražby, dražebníka a vydražitele,
b) údaje o provedených elektronických úkonech účastníků elektronické dražby a o elektronických úkonech dražebníka,
c) čas provedení elektronického úkonu nebo činnosti uvedený s přesností na setinu sekundy,
d) identifikátor osoby, která elektronický úkon provedla nebo činnost elektronického dražebního systému zahájila včetně identifikace adresou internetového protokolu,
e) záznam o výsledku kontroly dostupnosti elektronického dražebního systému v průběhu elektronické dražby a
f) záznam o případném chybovém výsledku elektronického úkonu účastníka elektronické dražby nebo dražebníka, popřípadě jiný záznam o chybě v činnosti elektronického dražebního systému.
(2) Dražebník předá záznam o průběhu elektronické dražby do centrální evidence ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne konání elektronické dražby. Záznam podle odstavce 1 musí být uchován a chráněn proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení nejméně po dobu 5 let.
Zpět na obsah zákona
